Rozvin těles (plechů)
Pomocí rozvinů těles lze získat ze 3D těles jejich rozvinutý tvar, který se vykreslí ve 2D. Jedná se především o tělesa vytvořená z "plechu". K získání rozvinu tělesa stačí pouze jeho vnější nebo vnitřní povrch (těleso nemusí být zcela dotvořeno).
Rozvinout lze všechny plochy, jimiž lze proložit přímku (to znamená všechny válcové a kuželové plochy). Rovinné plochy jsou samozřejmě do rozvinu zahrnuty ale jedná se zde pouze o jejich zobrazení ve 2D. Rozvinout lze jedna nebo více ploch, systém řeší jejich návaznost.
Rozvin tělesa je vytvořen ve 2D v měřítku 1:1 a tudíž může být po vytisknutí použit jako šablona. Obrys rozvinu tvoří čáry nebo křivky složené z malých čárek. Souřadnice XY obrysu mohou být uloženy do textového souboru a v dokumentu opatřeny pozicemi.
Je-li plech velmi tenký, není potřeba počítat s jeho tloušťkou. Jinak musí být tloušťka zadána a je s ní počítáno.
 | Rozvin povrchu - RZV |
Před vlastním rozvinem se mohou nastavit možnosti výpočtu:
- Umístit pozice okolo obrysu rozvinu a určit nulový bod k pozicím
- Zapsat XY souřadnice pozic do textového dokumentu
- Tloušťka materiálu (není-li zadána, rovná se nule)
- vlastnosti čáry obrysu rozvinu ve 2D
Výpočet rozvinu
Po nastavení možností výpočtu lze vybírat plochu pro rozvin. Jsou k dispozici následující volby:
 | Vybrat celé těleso z plechu. Tato volba je možná, pokud není vybrána žádná ploška. |
Další volby jsou přepínání mezi výběrem a vyndáváním plošek z výběru, vrátit poslední výběr nebo ukončit výběr.
Je-li plocha k rozvinu vybrána je potřeba zadat tloušťku plechu. V případě, že vybraná plocha je součást plechového dílu, je tloušťka odečtena z tělesa a tu stačí potvrdit. V ostatních případech se rozhoduje, zda je tloušťka plechu důležitá. Tloušťku je možné zadat nebo odměřit.
Poslední krok je umístění rozvinutého tvaru do 2D dokumentu a případné zadání nulového bodu a umístění pozic.
Příklad výběru plochy k rozvinu a rozvinutý tvar
2D rozvinutý tvar
Příklad výběru sousedních ploch
2D rozvinutý tvar