Geometrické vazby

Geometrické vazby umožňují zafixovat vzájemnou polohu těles v rámci Booleovského stromu. Kdykoli je změněn tvar tělesa, pak poloha k němu fixovaných těles je přepočítána k novému tvaru.

Zadávání vazeb

Geometrické vazby mohou být zadávány:

• Je-li nové těleso vytvořeno a jeho poloha je zadána.
• Když tělesa jsou vkládána ze souboru nebo schránky a jejich poloha je zadaná.
• Je-li nějaké těleso vybráno ke změně polohy. V takovém případě je možné vybrat některou část Booleovského stromu (například díru). Vazby jsou zadány k existujícímu tělesu. Též je možné vybrat více těles najednou. Pak mohou být zadány vazby v případě, že vybraná tělesa budou od hlavního tělesa buď odečtena nebo přičtena. Vazby jsou pak zadány pro celou skupinu těles.

Geometrické vazby nemohou být zadány:

• Je-li vybráno celé těleso a část stromu.
• Patří-li vybrané části stromu různým tělesům.
• Je-li těleso vkládáno z knihovny strojních součástí.
• Je-li vybrané těleso součástí stromu, ale ostatní části jsou jen sražení nebo zaoblení.
• Patří-li vybraná tělesa do odlišných skupin těles s vazbou.
• Při provádění složitých editačních změn.

Zadání vazby je možné kliknutím na vnitřní část příslušné osy (čárka) nebo na odpovídající ikonu v plovoucím ikonovém menu geometrických vazeb. Kliknutím na šipku příslušné osy se zobrazí zadané vazby. Pak kliknutím na vazbu je možné:

• Zrušit vazbu.
• Změnit vzdálenost vazby (není možné pro všechny typy vazeb).
• Zvýraznit vazbu.

Vazby je možné zadávat jak během vkládání těles Doplňkové Booleovské operace, přidávání vazeb, ale také u již vložených a příčtených či odečtených těles. Další možnosti jsou popsány v následující kapitole:

Geometrické vazby, GEV

Zadávání vazeb u již existujících složených těles (Booleovské stromy).

Používá se u funkce "Změna polohy" nebo "Geometrické vazby". Změna polohy potřebná pro konkrétní situaci se provede vazbou. Toto je vhodnější pro zadání polohy než nejdříve zadat polohu a pak teprve vazbu. Změna polohy vazbou má jistá omezení.

Zadávání vazeb, plovoucí ikonové menu Geometrické vazby

Vazby na tělesech

Vazby svazují polohu těles vůči sobě v posuvu nebo rotaci podél os. Je to vazba vkládacího bodu tělesa. Polohu vkládacího bodu je možné měnit do té doby, dokud se neprovede vazba. Pak je možná pouze dočasná změna polohy vkládacího bodu během prováděného příkazu. Změna polohy vkládacího bodu v tomto případě nemůže být trvalá.

Může nastat situace, kdy jiné těleso je vázano právě na vkládací bod tělesa, u kterého by změnou polohy vkládacího bodu došlo k narušení zadaných vazeb.

Vybírání těles s vazbou

Tato volba umožňuje vybírat pouze tělesa s vazbou.

Je-li vytvořená skupina těles vzájemně propojených vazbou, není možné vybrat pro změnu polohy pouze jedno těleso z této skupiny, nýbrž celou skupinu.

Automatická detekce těles s vazbou je znázorněna ikonou u kurzoru:

Kurzor	Užití
	Těleso nebo skupina těles s vazbou
	Těleso s vazbou, které již nemůže být pro zvolenou vazbu použito

Skupina těles s vazbou

Při výběru více těles najednou je zvolen vkládací bod prvního tělesa pro zadání vazby. Pro přidání dalších těles do takové skupiny pak stačí po jejím vybrání vybírat další tělesa. Budou automaticky přidána.

Tato volba z plovoucího ikonového menu umožňuje vyjmout tělesa ze skupiny těles s vazbou.

Zrušení všech vazeb

Tato volba z plovoucího ikonového menu umožňuje zrušit vazby celé skupiny těles s vazbou.

Typy geometrických vazeb

Všechny vazby jsou vztaženy k vybraným osám. Směr os může být podél nebo proti vybrané normále plochy nebo jiné ose (podle situace).

Zadavání nových vazeb přepisuje vazby již existující. Všechny vazby na tělese (posuny, rotace a směrování) jsou graficky znázorněny v plovoucím ikonovém menu Geometrických vazeb v horní části tohoto panelu.

Dostupné typy Geometrických vazeb

Vzdálenost vkládacích bodů těles. Vazbou je zadaná vzdálenost vkládacího bodu vázaného tělesa a vkládacího bodu vybraného tělesa (další těleso v rámci Booleovského stromu). Vzdálenost může být kladná nebo záporná (ve směru osy nebo v protisměru) nebo nula. Tento typ vazby je vhodný třeba pro rozteč děr.

Vzdálenost vkládacího bodu tělesa od vybrané plochy. Směr vzdálenosti je vždy ve směru osy k ploše (průsečík osy s plochou).

Střed vkládacího bodu v ploše. Stejná vazba jako ta předchozí, ale vzdálenost je vždy nula.

Střed vkládacího bodu v ploše, osa vždy určuje směr kolmo k ploše. Vybraná osa se natočí kolmo k vybrané ploše a to buď souhlasně nebo proti normále plochy. Pak ve zvoleném směru se najde nejbližší bod této plochy a zde se vloží vkládací bod tělesa. Těleso je vždy umístěno vkládacím bodem v ploše a vybraná osa je vždy kolmo do plochy (vhodné například pro díry).

Střed vkládacího bodu ve středu kružnice, osa vždy určuje směr kolmo k ploše. Tato vazba je vhodná pro potrubí a dráty.

Osa kolmo k vybrané ploše a to buď souhlasně nebo proti normále plochy. Základní vazba určující orientaci tělesa. Tuto vazbu lze zadat pouze k jedné ose.

Osa podle osy rotace a to buď souhlasně nebo proti vybrané ose.

Osa podle osy rotace a to buď souhlasně nebo proti vybrané ose v zadané vzdálenosti.

Zrušení vazeb k odpovídajícím osám

U vybraného tělesa zruší vazby k příslušným osám. Stačí kliknout na nekterou z následujících ikon:

Vyřadit vazbu posunu k vybrané ose.

Vyřadit vazbu rotace k vybrané ose.

Vyřadit vazbu směrování k vybrané ose.

Řetězení vazeb

Zadávání vazeb se neobejde bez omezení. Například je-li těleso A vazbeno k tělesu B, pak těleso B nemůže být zavazbeno k tělesu A. Všechna tělesa mohou být zavazbena k tělesu, které nemá žádné vazby.

Má-li těleso A vazbu na těleso B (třeba vzdálenost od plochy) a těleso B má vazbu na těleso C, pak jsou vazby řetězeny.

U existujících vazeb nemusí být možné vytvořit další vazby v případě:

• Když je těleso z jiného objemu.
• Když je těleso z jiného řetězce vazeb.
• Když těleso patří do skupiny těles s vazbou (a nemusí přímo, ale i v případě řetězové vazby).

Systém automaticky blokuje výběr těles do vazby není-li to možné. Po najetí kurzoru na takovéto těleso se kurzor změní podle situace (viz.: Vybírání těles s vazbou )

Řetězení vazeb

Fixace těles uvnitř vazeb

Když se změní pozice zavazbeného tělesa změnou vazby k jiné ploše, může být výsledek jiný než očekávaný. Například když se změní vazba v řetězu u hřídele. Po změně délky segmentu hřídele budou všechny zůčastněné segmenty posunuty. Směr posunu, resp. od kterého bodu se provedou změny, může zajistit fixace příslušného segmentu. Pak všechny změny délky se budou odečítat od polohy zafixovaného segmentu, který není možné posouvat ani rotovat.

Fixovaná poloha geometrické vazby z okna vazeb. Tato volba zafixuje vybrané těleso na aktuální pozici.

Parametr úhlu

Parametr úhlu se zadává při rotaci tělesa vůči vlastní ose.

Viz. Natočení tělesa vůči ose. Jako hodnota úhlu může být zadána konstantní hodnota nebo parametr.

Po změně hodnoty parametru úhlu se úhel přepočítá a těleso se natočí dle nově vypočtené hodnoty úhlu. Důležitá podmínka je vytvoření alespoň jedné geometrické vazby. Přitom je jedno, jaký druh vazby se použije. Jinak po změně úhlu se natočí pouze osový kříž vůči tělesu, které zůstane v původní poloze.

Další výhoda rotace tělesa vůči jeho ose je její kombinace s geometrickou vazbou (možnost vytvořit vazbu na směr). Tělesa jsou vždy vázána na osu X,Y, nebo Z. Osy jsou vždy směrovány souhlasně tak, jak byla tělesa vytvářena a směr nemusí být vždy vhodný. Po změně polohy těles a rotaci vůči vlastní ose je možné svázat tělesa přesně podle žádaného směru.

Natočení tělesa vůči ose